Chapter 2 · 72 Verses
Sankhya Yoga
सांख्ययोग
Transcendental Knowledge
Krishna begins his teaching — the soul is eternal, the body is temporary. He introduces the concepts of Karma Yoga and Sthitaprajna (the stable-minded sage).
सञ्जय उवाच
sañjaya uvācha
श्री भगवानुवाच
śhrī bhagavān uvācha
क्लैब्यं मा स्म गमः पार्थ नैतत्त्वय्युपपद्यते
klaibyaṁ mā sma gamaḥ pārtha naitat tvayyupapadyate
अर्जुन उवाच
arjuna uvācha
गुरूनहत्वा हि महानुभावान्
gurūnahatvā hi mahānubhāvān
न चैतद्विद्मः कतरन्नो गरीयो
na chaitadvidmaḥ kataranno garīyo
कार्पण्यदोषोपहतस्वभावः
kārpaṇya-doṣhopahata-svabhāvaḥ
न हि प्रपश्यामि ममापनुद्या
na hi prapaśhyāmi mamāpanudyād
सञ्जय उवाच
sañjaya uvācha
तमुवाच हृषीकेशः प्रहसन्निव भारत
tam-uvācha hṛiṣhīkeśhaḥ prahasanniva bhārata
श्री भगवानुवाच
śhrī bhagavān uvācha
न त्वेवाहं जातु नासं न त्वं नेमे जनाधिपाः
na tvevāhaṁ jātu nāsaṁ na tvaṁ neme janādhipāḥ
देहिनोऽस्मिन्यथा देहे कौमारं यौवनं जरा
dehino ’smin yathā dehe kaumāraṁ yauvanaṁ jarā
मात्रास्पर्शास्तु कौन्तेय शीतोष्णसुखदुःखदाः
mātrā-sparśhās tu kaunteya śhītoṣhṇa-sukha-duḥkha-dāḥ
यं हि न व्यथयन्त्येते पुरुषं पुरुषर्षभ
yaṁ hi na vyathayantyete puruṣhaṁ puruṣharṣhabha
नासतो विद्यते भावो नाभावो विद्यते सतः
nāsato vidyate bhāvo nābhāvo vidyate sataḥ
अविनाशि तु तद्विद्धि येन सर्वमिदं ततम्
avināśhi tu tadviddhi yena sarvam idaṁ tatam
अन्तवन्त इमे देहा नित्यस्योक्ताः शरीरिणः
antavanta ime dehā nityasyoktāḥ śharīriṇaḥ
य एनं वेत्ति हन्तारं यश्चैनं मन्यते हतम्
ya enaṁ vetti hantāraṁ yaśh chainaṁ manyate hatam
न जायते म्रियते वा कदाचि
na jāyate mriyate vā kadāchin
वेदाविनाशिनं नित्यं य एनमजमव्ययम्
vedāvināśhinaṁ nityaṁ ya enam ajam avyayam
वासांसि जीर्णानि यथा विहाय
vāsānsi jīrṇāni yathā vihāya
नैनं छिन्दन्ति शस्त्राणि नैनं दहति पावकः
nainaṁ chhindanti śhastrāṇi nainaṁ dahati pāvakaḥ
अच्छेद्योऽयमदाह्योऽयमक्लेद्योऽशोष्य एव च
achchhedyo ’yam adāhyo ’yam akledyo ’śhoṣhya eva cha
अव्यक्तोऽयमचिन्त्योऽयमविकार्योऽयमुच्यते
avyakto ’yam achintyo ’yam avikāryo ’yam uchyate
अथ चैनं नित्यजातं नित्यं वा मन्यसे मृतम्
atha chainaṁ nitya-jātaṁ nityaṁ vā manyase mṛitam
जातस्य हि ध्रुवो मृत्युर्ध्रुवं जन्म मृतस्य च
jātasya hi dhruvo mṛityur dhruvaṁ janma mṛitasya cha
अव्यक्तादीनि भूतानि व्यक्तमध्यानि भारत
avyaktādīni bhūtāni vyakta-madhyāni bhārata
आश्चर्यवत्पश्यति कश्चिदेन
āśhcharya-vat paśhyati kaśhchid enan
देही नित्यमवध्योऽयं देहे सर्वस्य भारत
dehī nityam avadhyo ’yaṁ dehe sarvasya bhārata
स्वधर्ममपि चावेक्ष्य न विकम्पितुमर्हसि
swa-dharmam api chāvekṣhya na vikampitum arhasi
यदृच्छया चोपपन्नं स्वर्गद्वारमपावृतम्
yadṛichchhayā chopapannaṁ swarga-dvāram apāvṛitam
अथ चैत्त्वमिमं धर्म्यं संग्रामं न करिष्यसि
atha chet tvam imaṁ dharmyaṁ saṅgrāmaṁ na kariṣhyasi
अकीर्तिं चापि भूतानि कथयिष्यन्ति तेऽव्ययाम्
akīrtiṁ chāpi bhūtāni
भयाद्रणादुपरतं मंस्यन्ते त्वां महारथाः
bhayād raṇād uparataṁ mansyante tvāṁ mahā-rathāḥ
अवाच्यवादांश्च बहून् वदिष्यन्ति तवाहिताः
avāchya-vādānśh cha bahūn vadiṣhyanti tavāhitāḥ
हतो वा प्राप्स्यसि स्वर्गं जित्वा वा भोक्ष्यसे महीम्
hato vā prāpsyasi swargaṁ jitvā vā bhokṣhyase mahīm
सुखदुःखे समे कृत्वा लाभालाभौ जयाजयौ
sukha-duḥkhe same kṛitvā lābhālābhau jayājayau
एषा तेऽभिहिता सांख्ये बुद्धिर्योगे त्विमां श्रृणु
eṣhā te ’bhihitā sānkhye
नेहाभिक्रमनाशोऽस्ति प्रत्यवायो न विद्यते
nehābhikrama-nāśho ’sti pratyavāyo na vidyate
व्यवसायात्मिका बुद्धिरेकेह कुरुनन्दन
vyavasāyātmikā buddhir ekeha kuru-nandana
यामिमां पुष्पितां वाचं प्रवदन्त्यविपश्चितः
yāmimāṁ puṣhpitāṁ vāchaṁ pravadanty-avipaśhchitaḥ
कामात्मानः स्वर्गपरा जन्मकर्मफलप्रदाम्
kāmātmānaḥ svarga-parā
भोगैश्वर्यप्रसक्तानां तयापहृतचेतसाम्
bhogaiśwvarya-prasaktānāṁ tayāpahṛita-chetasām
त्रैगुण्यविषया वेदा निस्त्रैगुण्यो भवार्जुन
trai-guṇya-viṣhayā vedā nistrai-guṇyo bhavārjuna
यावानर्थ उदपाने सर्वतः संप्लुतोदके
yāvān artha udapāne sarvataḥ samplutodake
कर्मण्येवाधिकारस्ते मा फलेषु कदाचन
karmaṇy-evādhikāras te mā phaleṣhu kadāchana
योगस्थः कुरु कर्माणि सङ्गं त्यक्त्वा धनञ्जय
yoga-sthaḥ kuru karmāṇi saṅgaṁ tyaktvā dhanañjaya
दूरेण ह्यवरं कर्म बुद्धियोगाद्धनञ्जय
dūreṇa hy-avaraṁ karma buddhi-yogād dhanañjaya
बुद्धियुक्तो जहातीह उभे सुकृतदुष्कृते
buddhi-yukto jahātīha ubhe sukṛita-duṣhkṛite
कर्मजं बुद्धियुक्ता हि फलं त्यक्त्वा मनीषिणः
karma-jaṁ buddhi-yuktā hi phalaṁ tyaktvā manīṣhiṇaḥ
यदा ते मोहकलिलं बुद्धिर्व्यतितरिष्यति
yadā te moha-kalilaṁ buddhir vyatitariṣhyati
श्रुतिविप्रतिपन्ना ते यदा स्थास्यति निश्चला
śhruti-vipratipannā te yadā sthāsyati niśhchalā
अर्जुन उवाच
arjuna uvācha
श्री भगवानुवाच
śhrī bhagavān uvācha
दुःखेष्वनुद्विग्नमनाः सुखेषु विगतस्पृहः
duḥkheṣhv-anudvigna-manāḥ sukheṣhu vigata-spṛihaḥ
यः सर्वत्रानभिस्नेहस्तत्तत्प्राप्य शुभाशुभम्
yaḥ sarvatrānabhisnehas tat tat prāpya śhubhāśhubham
यदा संहरते चायं कूर्मोऽङ्गानीव सर्वशः
yadā sanharate chāyaṁ kūrmo ’ṅgānīva sarvaśhaḥ
विषया विनिवर्तन्ते निराहारस्य देहिनः
viṣhayā vinivartante nirāhārasya dehinaḥ
यततो ह्यपि कौन्तेय पुरुषस्य विपश्चितः
yatato hyapi kaunteya puruṣhasya vipaśhchitaḥ
तानि सर्वाणि संयम्य युक्त आसीत मत्परः
tāni sarvāṇi sanyamya yukta āsīta mat-paraḥ
ध्यायतो विषयान्पुंसः सङ्गस्तेषूपजायते
dhyāyato viṣhayān puṁsaḥ saṅgas teṣhūpajāyate
क्रोधाद्भवति संमोहः संमोहात्स्मृतिविभ्रमः
krodhād bhavati sammohaḥ sammohāt smṛiti-vibhramaḥ
रागद्वेषवियुक्तैस्तु विषयानिन्द्रियैश्चरन्
rāga-dveṣha-viyuktais tu viṣhayān indriyaiśh charan
प्रसादे सर्वदुःखानां हानिरस्योपजायते
prasāde sarva-duḥkhānāṁ hānir asyopajāyate
नास्ति बुद्धिरयुक्तस्य न चायुक्तस्य भावना
nāsti buddhir-ayuktasya na chāyuktasya bhāvanā
इन्द्रियाणां हि चरतां यन्मनोऽनुविधीयते
indriyāṇāṁ hi charatāṁ yan mano ’nuvidhīyate
तस्माद्यस्य महाबाहो निगृहीतानि सर्वशः
tasmād yasya mahā-bāho nigṛihītāni sarvaśhaḥ
या निशा सर्वभूतानां तस्यां जागर्ति संयमी
yā niśhā sarva-bhūtānāṁ tasyāṁ jāgarti sanyamī
आपूर्यमाणमचलप्रतिष्ठं
āpūryamāṇam achala-pratiṣhṭhaṁ
विहाय कामान्यः सर्वान्पुमांश्चरति निःस्पृहः
vihāya kāmān yaḥ sarvān pumānśh charati niḥspṛihaḥ
एषा ब्राह्मी स्थितिः पार्थ नैनां प्राप्य विमुह्यति
eṣhā brāhmī sthitiḥ pārtha naināṁ prāpya vimuhyati
No verses match this theme.