Chapter 5 · 29 Verses
Karma Sanyasa Yoga
कर्मसंन्यासयोग
Path of Renunciation
Both renunciation and selfless action lead to liberation. The enlightened person acts in the world without being bound by it — seeing the Self in all beings.
अर्जुन उवाच
arjuna uvācha
श्री भगवानुवाच
śhrī bhagavān uvācha
ज्ञेयः स नित्यसंन्यासी यो न द्वेष्टि न काङ्क्षति
jñeyaḥ sa nitya-sannyāsī yo na dveṣhṭi na kāṅkṣhati
सांख्ययोगौ पृथग्बालाः प्रवदन्ति न पण्डिताः
sānkhya-yogau pṛithag bālāḥ pravadanti na paṇḍitāḥ
यत्सांख्यैः प्राप्यते स्थानं तद्योगैरपि गम्यते
yat sānkhyaiḥ prāpyate sthānaṁ tad yogair api gamyate
संन्यासस्तु महाबाहो दुःखमाप्तुमयोगतः
sannyāsas tu mahā-bāho duḥkham āptum ayogataḥ
योगयुक्तो विशुद्धात्मा विजितात्मा जितेन्द्रियः
yoga-yukto viśhuddhātmā vijitātmā jitendriyaḥ
नैव किंचित्करोमीति युक्तो मन्येत तत्त्ववित्
naiva kiñchit karomīti yukto manyeta tattva-vit
प्रलपन्विसृजन्गृह्णन्नुन्मिषन्निमिषन्नपि
pralapan visṛjan gṛhṇann unmiṣan nimiṣann api indriyāṇīndriyārtheṣu vartanta iti dhārayan
ब्रह्मण्याधाय कर्माणि सङ्गं त्यक्त्वा करोति यः
brahmaṇyādhāya karmāṇi saṅgaṁ tyaktvā karoti yaḥ
कायेन मनसा बुद्ध्या केवलैरिन्द्रियैरपि
kāyena manasā buddhyā kevalair indriyair api
युक्तः कर्मफलं त्यक्त्वा शान्तिमाप्नोति नैष्ठिकीम्
yuktaḥ karma-phalaṁ tyaktvā śhāntim āpnoti naiṣhṭhikīm
सर्वकर्माणि मनसा संन्यस्यास्ते सुखं वशी
sarva-karmāṇi manasā sannyasyāste sukhaṁ vaśhī
न कर्तृत्वं न कर्माणि लोकस्य सृजति प्रभुः
na kartṛitvaṁ na karmāṇi lokasya sṛijati prabhuḥ
नादत्ते कस्यचित्पापं न चैव सुकृतं विभुः
nādatte kasyachit pāpaṁ na chaiva sukṛitaṁ vibhuḥ
ज्ञानेन तु तदज्ञानं येषां नाशितमात्मनः
jñānena tu tad ajñānaṁ yeṣhāṁ nāśhitam ātmanaḥ
तद्बुद्धयस्तदात्मानस्तन्निष्ठास्तत्परायणाः
tad-buddhayas tad-ātmānas tan-niṣhṭhās tat-parāyaṇāḥ
विद्याविनयसंपन्ने ब्राह्मणे गवि हस्तिनि
vidyā-vinaya-sampanne brāhmaṇe gavi hastini
इहैव तैर्जितः सर्गो येषां साम्ये स्थितं मनः
ihaiva tair jitaḥ sargo yeṣhāṁ sāmye sthitaṁ manaḥ
न प्रहृष्येत्प्रियं प्राप्य नोद्विजेत्प्राप्य चाप्रियम्
na prahṛiṣhyet priyaṁ prāpya nodvijet prāpya chāpriyam
बाह्यस्पर्शेष्वसक्तात्मा विन्दत्यात्मनि यत्सुखम्
bāhya-sparśheṣhvasaktātmā vindatyātmani yat sukham
ये हि संस्पर्शजा भोगा दुःखयोनय एव ते
ye hi sansparśha-jā bhogā duḥkha-yonaya eva te
शक्नोतीहैव यः सोढुं प्राक्शरीरविमोक्षणात्
śhaknotīhaiva yaḥ soḍhuṁ prāk śharīra-vimokṣhaṇāt
योऽन्तःसुखोऽन्तरारामस्तथान्तर्ज्योतिरेव यः
yo 'ntaḥ-sukho 'ntar-ārāmas tathāntar-jyotir eva yaḥ
लभन्ते ब्रह्मनिर्वाणमृषयः क्षीणकल्मषाः
labhante brahma-nirvāṇam ṛiṣhayaḥ kṣhīṇa-kalmaṣhāḥ
कामक्रोधवियुक्तानां यतीनां यतचेतसाम्
kāma-krodha-viyuktānāṁ yatīnāṁ yata-chetasām
स्पर्शान्कृत्वा बहिर्बाह्यांश्चक्षुश्चैवान्तरे भ्रुवोः
sparśhān kṛitvā bahir bāhyānśh chakṣhuśh chaivāntare bhruvoḥ
यतेन्द्रियमनोबुद्धिर्मुनिर्मोक्षपरायणः
yatendriya-mano-buddhir munir mokṣa-parāyaṇaḥ vigatecchā-bhaya-krodho yaḥ sadā mukta eva saḥ
भोक्तारं यज्ञतपसां सर्वलोकमहेश्वरम्
bhoktāraṁ yajña-tapasāṁ sarva-loka-maheśhvaram
No verses match this theme.